Jak šel čas

Vždycky jsem chtěl mít vlastní posilovnu. Ne proto, abych měl logo na zdi nebo velký prostor plný strojů. Chtěl jsem místo, které bude mít duši. Upřímně jsem ale dlouho nevěřil, že se mi to podaří.

Začínal jsem v garáži. V koutě o velikosti přibližně 2×3 metry. Pár kusů železa, minimum prostoru, maximum odhodlání. Fungoval jsem tak několik let. Nebylo to dokonalé – ale bylo to moje. Byl to můj chrám. Místo, kde se budovala síla, disciplína a charakter.

Právě tam vznikly hodnoty, na kterých stojíme dodnes. Nehoníme se za pozlátkem. Věříme v poctivou práci, dlouhodobý progres a respekt k cestě každého jednotlivce. Víme, že výsledky nepřicházejí přes noc – ale přicházejí těm, kteří vydrží.

Dnes už to není jen kout v garáži. Ale filozofie zůstala stejná. Místo, kde se nehraje na výmluvy. Místo, kde se pracuje. Místo, které je tu pro ty, kteří to myslí vážně.

Protože kdo může říct, že má svou vlastní posilovnu jen pár kroků od domova?
A kdo může říct, že si ji vybudoval od úplného základu?

Postupem času přišlo rozhodnutí udělat další krok. Rozšířit prostor, dát mu lepší vzhled a hlavně "čistší duši". Nešlo jen o víc místa nebo nové vybavení – šlo o to, aby se z garáže stalo skutečně lepší místo pro trénink i růst.

Právě tehdy jsem se rozhodl otevřít dveře i ostatním. Začal jsem nabízet své trenérské služby veřejnosti a umožnil přístup do svého chrámu i lidem, kteří hledali něco víc než jen obyčejnou posilovnu. Místo, kde se trénuje poctivě, s respektem k tělu i procesu.

Postupně přibývalo vybavení. Každý kus měl svůj smysl. Neustále jsem se snažil zlepšovat vše, co šlo – prostor, systém tréninku, přístup k lidem i sám sebe jako trenéra. Ne proto, abych byl největší, ale abych byl lepší než včera.

Z malé garáže tak vyrostlo místo, které stojí na důvěře, disciplíně a opravdové práci.

S dalším vývojem přicházely i další změny. Pořídila se posilovací věž, trap bar a spousta dalšího vybavení. Garáž už téměř přestala být garáží – měnila se v plnohodnotný tréninkový prostor. Pořád bylo co předělávat, upravovat a dodělávat. Seznam věcí nikdy nekončil. Ale to nás nezastavilo. Pokračovali jsme dál.

Na jaře roku 2025 přišel důležitý moment. Naše "miminko" dostalo jméno.

LuckyGym.

Toto jméno má pro nás dva významy. První je osobní – je inspirované naší dcerou Luckou. Druhý význam je univerzální – anglické slovo lucky, tedy štěstí. Protože věříme, že štěstí přeje připraveným. Těm, kteří na sobě pracují, nevzdávají se a jdou si za svým cílem.

S názvem přišla i další výzva – vytvořit logo, které by vystihovalo to, čím LuckyGym je. Nešlo jen o grafiku, ale o symbol. Díky pomoci několika skvělých lidí vzniklo logo, které dnes reprezentuje naši cestu, hodnoty i komunitu.

LuckyGym není náhoda. Je to výsledek let práce, víry a odhodlání. Místo, které vyrostlo z garáže, ale stojí na pevných základech. A pořád roste.

Pak přišel velký krok – nové podlahy. Na jaře téhož roku muselo všechno ven. Nebylo to jednoduché. Původně jsme plánovali zavřít jen přibližně tři týdny, ale realita byla tvrdší a prostor musel být uzavřen déle, než jsme čekali.

Během této doby se udělaly nové betony, vymalovalo se a podlaha dostala finální nátěr. Mezitím jsem zrekonstruoval posilovací věž a dal jí krásnou zelenou barvu, aby ladila s naším konceptem a logem. A nebylo to jen o barvě – šlo o detaily, které dotváří charakter LuckyGymu a dělají z prostoru místo, kde se cítíte dobře a kde se dá trénovat naplno.

Každý krok, každá maličkost, byla součástí naší filozofie: poctivá práce, pozornost k detailu a prostor, který inspiruje k lepším výkonům. LuckyGym už dávno není garáž. Stal se naším chrámem, naším příběhem a místem, kde se štěstí, odhodlání a tvrdá práce setkávají.